Přijďte se zapojit!

31.10.2013 08:00

Chinaski jsou na české hudební scéně dvacet let a patří k nejpopulárnějším kapelám. Během dvou desetiletí existence skupina zažila zářivé i doslova tragické okamžiky. Beletristicky laděné vzpomínky frontmana Michala Malátného budou pro fanoušky i nezaujaté čtenáře překvapením. Vyprávění, které začíná v malém městě, kde se na základce sejdou dva kluci, aby založili kapelu, a končí zpytováním v dunách argentinské pouště, vás pobaví, zneklidní a možná i šokuje. Mick Jagger kdysi řekl: „Ukažte mi kluka, kterej nechtěl bejt rokenrolovou hvězdou, a já vám ukážu lháře.“ Jenže každá mince má dvě strany a euforická běsnění, kdy se život podobá rockovému mejdanu, zpravidla střídají chvíle, kdy „jde do tuhýho“...

Vyprávění Michala Malátného doprovází série profilových rozhovorů Jana Hlaváče se členy kapely a lidmi z jejího okolí.

Se sloganem „Přijďte se zapojit“ zve skupina Chinaski nejen na anoncovaný křest do pražského Bontolandu (7. 11. 2013), ale i na Narozeninový koncert do pražské O2 areny v únoru příštího roku (6. 2. 2014).

Setkat se skupinou Chinaski bude příští týden na dlouhou dobu jedna z posledních příležitostí. Další pak bude až na zmiňovaném koncertě v únoru v O2 areně.

Během akce v Bontonlandu - příští čtvrtek 7. listopadu od 17:00 - šestice muzikantů pokřtí novou knihu, která o nich vychází s názvem Chinaski Poprvé, a CD Best Of. Zástupci Universal Music jim předají Diamantovou desku za 400 000 prodaných nosičů a Chinaski ještě zahrají všem přítomným na místě krátký akustický set, v němž nezapomenou ani na nejnovější hit Stížnost.

Přinášíme vám krátký rozhovor s členy skupiny Chinask - Michalem Malátným a Františkem Táborským.

Pamatujete si na váš první koncert? Kde to bylo a jaké bylo publikum?
Michal: S kytarou na krku jsem poprvé v životě stál na pódiu hospody v Robousích u Jičína. Hráli jsme jako předkapela skupiny Dr. Mozse, ke které jsme vzhlíželi, a byla nám velkou inspirací. Ani nevím jak se naše kapela jmenovala. Psal se 1987 a náš repertoár tvořilo pět vlastních písní. Žádnou cizí nebylo v našich silách zahrát.

Měli jste už tenkrát cíl vydržet spolu tak dlouho nebo jste nic neplánovali?
Michal: Rozhodně jsme neplánovali žádnou slávu. Byla to hlavně legrace, studentská recese. Být v té době slavný znamenalo být s režimem za dobře a to se nám jako teenagerům zatraceně nechtělo. Koncerty byly načerno, bez přehrávek, zažili jsme policajty se psy na řetězech nebo prostě v 10 přijeli a vypnuli elektriku. My jsme jim za to parodovali budovatelské písně a spartakiádu. Líbila se nám tehdy Jasná páka nebo Abraxas, žádný všude znějící metal, ale spíš písničky, trochu divadlo, převleky. Jeden čas to byla úplná koexistence s divadlem Baret S. Ale režim už se začínal sypat, už to přestali stíhat. V roce 1988 jsme natočili a "vydali" dvě kazety. Sen natočit vynilovou desku v nedohlednu, cédéčka sci-fi. Svět se změnil a plánoval za nás.

Mysleli jste si během těch dvaceti let, že ukončíte činnost, nebo jste tomu byli blízko?
Michal: Kolem první a druhé desky jsem to vzdával dost často, tak každého čtvrt roku, pak mě nakopl odchod Petra Rajcherta, kdy jsem musel znovu najít a obhájit své místo v kapele. S odchodem Pavla Grohmana kapela fakticky skončila, trvalo mi 14 dní, než jsem byl schopen vůbec začít myslet na to, co bude dál. Hrajeme a snad by měl Pavel radost.

Před dvěma lety jste slavili 1000. koncert v pražském Lucerna Music Baru, podařilo se vám shromáždit všechny muzikanty, kteří s vámi kdy hráli a jak na sérii těchto tří koncertů (999., 1000., 1001) vzpomínáte?
Michal: Na pódiu v Lucerna Music Baru se vystřídalo asi 25 hostů, hrálo se 3 a půl hodiny, pro mě osobně mejdan století. Ten 1001. měl zase jiné kouzlo, jenom kapela, nový playlist.

Kde nejdál od Čech jste hráli a jaké tam bylo publikum?
Michal: Nejdál to bylo asi v Los Angeles, na uzavřené ulici před německou hospodou plnou Čechů, kolem palmy, šerif s odznakem. Publikum bylo fantastické. Krajané v cizině jsou vděční za rodné slovo a zpívají mnohem víc, než jsme zvyklí z domova. Na východ dorazil cirkus Chinaski nejdál do Kosova, zahrát vojákům zahraniční mise. Ačkoliv na základně samozřejmě panuje "suchý zákon", atmosféra byla skvělá.

Je nějaké místo, kam se těšíte nejvíc s celou kapelou?
Michal: Kromě již zmíněného Lucerna Baru se nejvíc s celou kapelou vždycky těšíme domů.

Jak relaxujete?
Michal: Nejlepší relax je dělat chvíli jinou muziku. Proto se třeba věnujeme tvorbě pro děti nebo svým vlastním projektům, ať je to jazz, hip hop nebo zhudebněná poezie. Miluju taky přečíst si knihu nebo se projít po horách.

Jak vznikají skladby, popište tvůrčí proces a jsou během skládání rozepře?
Michal: Jsme naštěstí parta lidí, kde každý je schopen přinést nápad na melodii nebo text. O písničky ani po těch letech není nouze. Ty nějakým záhadným způsobem nazkoušíme, a pokud k tomu už nikdo nic nemá, zahrajeme je lidem. Pak už můžete jen doufat, že se jim líbí podobné věci.

Co vás čeká v nejbližší budoucnosti?
Michal: 20.9. vychází CD Chinaski Best of 20 let v síti. Jsou na něm 2 novinky, Stížnost a Hlavolam a 40 těch nejznámějších písniček. V říjnu vyjde v nakladatelství Daranus kniha : Chinaski Poprvé, mapující historii kapely od školních škamen až do žhavé současnosti.
Na 6. února plánujeme jeden jediný velký narozeninový koncert v O2 Areně v Praze. Co bude dál je ve hvězdách ...

Vychází vaše Best Of se dvěma novými skladbami, spolupracovali jste na nich s Brity – Gregem Haverem (producent - Manic Street Preachers, Mel C, Bullet For My Valentine) a s Clintem Murphym, který je smíchal. Jaké to bylo a přišli s něčím novým, pro vás netradičním, překvapujícím?
Franta: S Gregem jsme se potkali vlastně náhodou, když byl s manželkou v Praze u jednoho našeho společného kamaráda. Zrovna jsme ten večer hráli v Praze, tak se byli podívat, moc se jim to líbilo a padli jsme si do noty. On coby zkušený producent projevil zájem s námi něco natočit a mi jsme byli všemi deseti pro. Spolupráce pro nás byla opravdu skoro až vzrušující. Jeho postřehy k aranžím, způsob práce ve studiu, to všechno působilo velice svěže a příjemně. Po téměř 140 natočených písničkách a 8 albech to bylo, jako kdybychom se vrátili do našich začátků a znovu pociťovali to vzrušení, když člověk přijde do studia a splní se mu jeho sen.

Na začátek února se připravují všichni vaši fanoušci a příznivci do pražské O2 areny na narozeninový koncert, můžete už nyní prozradit, čím bude výjimečný? Plánujete zase netradiční uzpůsobení podia, nějaký jiný zvuk, aranže…??
Franta: Koncert připravujeme více než půl roku. Každý týden se scházíme s týmem lidí a vymýšlíme, čím vás překvapíme. Nemohu zatím nic prozradit, ale bude to určitě náš největší a nejvýpravnější koncert v historii. Prostě tak, jak by k 20. výročí měl vypadat.

Co byste vzkázali vašim fanouškům?
Chinaski slaví 20 let v síti.  6. 2. 2014 v O2 areně. Přijďte se zapojit.