Tělo jako důkaz

25.09.2013 07:00

Forenzní psychologie se stává mezi lidmi postupně známějším a oblíbenějším pojmem. „Za vzrůstající oblibou stojí bezpochybně i řada seriálů z toho prostředí, jakým je aktuální Tělo jako důkaz na stanici CBS Reality,“ vysvětluje odborník, forenzní psycholog z Ministerstva vnitra, Štěpán Vymětal. Forenzní psychologie však není jen zkoumání mrtvol a místa činu. Pojďme si onu forenzní psychologii a její využití v praxi více představit.

Můžete popsat vznik a vývoj forenzní psychologie?
Forenzní psychologie je aplikací psychologických disciplín do oblasti práva (trestního, občanského i rodinného). Zahrnuje jak psychologii policejní, kriminalistickou, kriminologickou, tak i investigativní, soudní a vězeňskou. Využívá poznatky z psychologie osobnosti, psychopatologie, klinické a sociální psychologie, dále z právních disciplín, kriminologie a sociologie. Počátky forenzní psychologie se datují od konce 18. století. Jako vědecký obor se začala rozvíjet na přelomu 19. a 20 století a je spojena se jménem Hanse Grosse, rakouského kriminalisty a právníka, který vydal v r. 1905 knihu Kriminalpsychologie. U nás se tato disciplína systematicky rozvíjela od 60. let 20. století. Vůbec nejdelší tradici ve forenzní psychologii má soudně znalecká expertíza.

Jak pomáhá forenzní psychologie k objasnění případů?
Oblast vyšetřování trestných činů je spojena s profesí policejního psychologa, který je v ČR zařazen v policii a vystupuje zde v roli konzultanta. Ten ze zorného úhlu své profese pomáhá nejen objasnit motivaci činu, určit vhodnou taktiku výslechu, věrohodnost výpovědi, ale také analyzuje obsah výslechu a chování vyslýchaných osob, analyzuje řadu materiálů, vyjadřuje se k vyšetřovacím verzím, podílí se na tvorbě profilu neznámého pachatele apod. Přispívá tak k nalezení dalších důkazů a určení vhodného postupu v rámci operativně pátrací činnosti policie.

Soudní znalec z oboru psychologie je jmenován soudem nebo ministerstvem spravedlnosti a působí nezávisle. Jeho úkolem je vyšetřit obviněného, svědka či poškozeného, zpracovat znalecký posudek a zodpovědět vyšetřovatelem položené otázky. Tyto otázky se týkají např. struktury osobnosti dotyčné osoby, vztahů s dalšími osobami, tendencí ke lhavosti či konfabulaci, obecné věrohodnosti, známek duševní poruchy či choroby, povahy psychického traumatu, rozpoznávacích a ovládacích schopností, odhadu kriminální nebezpečnosti. V některých případech znalec psycholog spolupracuje i se znalcem psychiatrem, v jehož kompetenci je určení případné psychiatrické diagnózy.

V jakých případech se policie či kriminálka obrací k forensním psychologům s žádostí o pomoc?
V ČR využívá kriminální policie buď vlastních policejních psychologů, kteří pracují uvnitř policie, nebo se obrací se žádostí o zpracování posudků na soudní znalce z oboru psychologie. V této souvislosti mluvíme o psychologii kriminalistické. Jedná se zejména o fázi objasňování a vyšetřování závažné násilné trestné činnosti, jako jsou vraždy a pokusy o ně, pohlavní zneužívání, znásilnění, situace pohřešovaných dětí, domácího násilí apod. Policejní psycholog v ČR, kromě odborné podpory vyšetřování, poskytuje krizovou intervenci a podporu obětem trestných činů. Dále se jedná o případy, kde má policista pochybnosti o věrohodnosti svědka či poškozeného, potřebuje objasnit osobnost obviněného, nebo určit psychickou traumatizaci oběti. V těchto případech se obrací na soudní znalce z oboru psychologie. 

Jak vypadá práce forenzního psychologa?
Forenzní psycholog používá psychologické testy, explorativní rozhovory, pozorování, analýzu záznamů a materiálů, postupy krizové intervence a první psychologické pomoci. 

Kdy se jedná pro forenzního psychologa o těžký případ a který byl ten nejtěžší?
Mezi nejtěžší případy patří ty, kde obětí je dítě, nebo ty, kde se dítě stává pozůstalým. Velice těžké pro mne bylo sdělování úmrtí na štědrý den či práce s dětmi, jejichž matka byla zavražděna. 

Co vše spadá do práce forenzního psychologa?
Je to velmi rozmanité a záleží na tom, ve které oblasti působí. Výše jsem popsal práci policejních psychologů, kteří působí v oblasti kriminalistické psychologie a krizové intervence a soudních znalců. Zmíněna nebyla forenzní personální psychologie, která se zabývá výběrem a přípravou forenzního personálu a psychologickou podporou příslušníků, vědeckovýzkumná činnost v oblasti kriminologické či investigativní psychologie (výzkum osobnosti pachatele, motivace a formy kriminálního chování, sociálně patologických jevů, scén deliktu, vyšetřovacích postupů a psychologie oběti). Další důležitou oblastí je práce s odsouzenými a jejich reintegrace do společnosti po propuštění.

Existuje statistika vyřešených případů vs nevyřešených u případů, kdy se do vyšetřování vloží forensní psycholog?
Pokud vím, takové statistiky neexistují. O užitečnosti aplikace psychologie do vyšetřování trestné činnosti však svědčí časté využívání soudních znalců policií i přítomnost psychologů v řadách policie. V ČR je jich kole 60 a systém psychologické služby u policie má u nás velmi dlouhou tradici.

Myslíte, že by v minulosti bylo více vyřešených případů, kdyby existovala forenzní psychologie?
Určitě ano, ale úspěšnost je také věcí rozvoje řady kriminalistických disciplín.