Do kin přichází novinka od režiséra filmu Drive, Nicolase Winding Refna. Příběh se točí kolem pomsty, drog a veřejných domů. Vizuální zpracování, hudba i režijní přístup k tématu jistě potěší i ty náročnější diváky. Ve filmu vše skvěle funguje. A ženy jistě ocení v hlavní roli fešáka Ryana Goslinga. Zkrátka konečně je tu zase něco, na co se vyplatí jít do kina!

Zápletka příběhu v novém snímku úspěšného režiséra je poměrně jednoduchá. Bratr boxera Juliana zabije prostitutku, za což jej následně otec mrtvé díky ubije k smrti. Vzhledem ke skutečnosti, že k tomuto způsobu pomsty dostal nešťastný otec požehnání přímo od šéfa tamní policie, je patrné, že za smrt Julianova bratra může právě onen státní příslušník. Proto se Julian, pod silným vlivem své matky, mimochodem drogové mocné dealerky, snaží svého zabitého bratra pomstít. A cíl msty je jasný – zabití šéfa tamní policie.

Úkol zní poměrně snadno, ale až tak jednoduchý nebude. Hlavní hrdina totiž není žádný nezranitelný hrdina po vzoru amerických filmů, ale docela obyčejný, relativně slušný hoch. Jak se s tímto nelehkým úkolem vypořádá, už popisuje thriller samotný. A konec filmu se v tomto případě rozhodně nevyplatí prozrazovat předem.

Luxusní vizuální zpracování
Vedle scénáře samotného na filmu mnoho diváků osloví vizuální zpracování. Prostředí Bangkoku, kde se příběh odehrává, už samo o sobě navozuje pestrobarevnost a vizuální rozmanitost prostředí. A té kameraman využil maximálně! Každá scéna je specifická svým zabarvením, každá scéna působí jako obraz. Kamerově, a do jisté míry i režijně, by se film dal přirovnat k tvorbě Gaspara Noého, který proslul snímky jako je Vejdi do prázdna či Zvrácený.
Skvostně natočené obrázky pak potrhuje podmanivá hudba od Cliffa Martineze, který stojí za hity jako jsou například filmy Nákaza, Drive či třeba Spring breakers, který byl v našich kinech uveden minulý měsíc.
Pokud jde o herecké obsazení, ženy jistě v hlavní roli ocení hezouna Ryana Goslinga, známého třeba už v režisérova předchozího díla Drive. Pravdou je, že při představě, že se tentokrát jedná o thriller o drogách, pomstě a tvrdých soubojích, se může nejeden divák ptát, jak se ke ztvárnění takového role tento herec hodí. Nevypadá příliš slušně pro svou roli? Uvěříme mu, že se skutečně chce mstít? A opravdu mám jako divák věřit, že tento hrdina má šanci zvítězit nad policejním komandem? Čím více si tyto otázky během filmu budete klást, tím více a rychleji vám na ně film samotný bude nabízet odpovědi. Po zhlédnutí už o volbě herce rozhodně nebude pochybovat nikdo.

Lepší než film Drive
Hereckým výkonem zde fascinuje i Kristin Scott Thomas v roli mafiánské matky, velké hvězdy drogového podsvětí. Její role životem zkoušené „megery“ zkrátka baví od první do poslední scény.
Jen Bůh odpouští nabízí také celou řadu nápaditého zpracování jednotlivých scén. Z nichž mezi nejlepší patří asi moment, kdy mají přítomné prostituky zavřít oči, oby mučení dotyčného muže neviděly. Vše, co se kolem děje, však dívky slyší. A my přes jejich gesta a výrazy v obličeji můžeme snadno tušit, jaké hrůzy se v místě odehrávají. Inu, netřeba ukazovat vše přímo. Na druhou stranu drsnějších a krvavějších scén, kdy divákům poběží mráz po zádech, ve filmu přece jen pár zůstalo. Ale ty samy o sobě rozhodně nejsou tahounem filmu.
Tuto novinku z našich kin by měli diváci ocenit především pro netradiční zpracování příběhu, skvostné záběry a hudbu, jejíž soundtrack si budete chtít po odchodu z kina hned obstarat. A jestli někdo říká, že jen Bůh odpouští je po Drive spíše zklamáním, tak mu nevěřte. Tento film je jen malinko artovějším. Ale také emotivnějším. A rozhodně za to stojí!