Plavba na lodi Fantasia
09.04.2013 17:00
Reportáž z luxusní zaoceánské lodi z trasy Janov – Barcelona – Mallorca – Korsica.
Snad každý z nás v dětských letech toužil plout po moři na velké zaocánské lodi, mnozí z nás si navíc ještě představovali, že jsou na této lodi kapitány. Pokud jde o první části takového přání, může se vám lehce splnit.
Vody Středozemního moře i Atlantického oceánu od roku 2008 brázdí impozantní loď MSC Fantasia. Se svojí sestrou MSC Splendida patří k největším výletním plavidlům, jaká byla kdy postavena pro evropského majitele. Mistrovský kousek italského stylu, perfektní mix moderních technologií, elegance a exkluzivních služeb. Abyste ale nekupovali zajíce v pytli, rozhodli jsme se, že ji pro vás otestujeme, a vydali jsme se s cestovní kanceláří PT Tours International na pětidenní okružní cestu po Středomoří.
Janov, město Kryštofa Kolumba
Na naši plavbu jsme se vypravili z Janova, odkud vyplouval i slavný Kryštof Kolumbus na své objevitelské cesty. Jízda z Prahy nám trvala asi deset hodin, a když jsme do Janova dorazili, bylo krátce po svítání. Naše loď odplouvala až v pět odpoledne, takže jsme v klidu posnídaly a poté se vydali do města obdivovat jeho bohaté kostely, paláce a domy. Na jednom z hlavních náměstí Piazza Matteotti jsme si prohlédli obrovský Dóžecí palác (Palazzo Ducale), abychom se odtud vydali směrem na západ ke katedrále San Lorenzo. Samozřejmě, že jsme při naší obhlídce nevynechali ani Kolumbův rodný dům, který i po těch letech stále stojí.
Když jsme se dost nabažili starého i moderního Janova, vydali jsme se do přístavu, kde už jsme z dálky viděli naši majestátní loď připravenou k vyplutí. Pozorovali jsme s údivem tento kolos, který se měl na pět dnů stát našim domovem. Posuďte sami. MSC Fantasie byla postavená v roce 2008, má 18 palub, z toho 15 pro pasažéry. Je větší než polovina Václavského náměstí a vyšší než Petřínská rozhledna. Kdyby ji vytáhli na souš, bez problémů by obstála jako luxusní pětihvězdičkový hotel, patří totiž mezi nejkomfortněji vybavená plavidla světa. Najdete na ní soustavu bazénů a vířivek, multifunkční sportoviště, vnější běžeckou dráhu, divadlo, 4D kino, diskotéku, kasino, luxusní salony, šest restaurací a 14 barů. Dámy se mohou rozplývat v lázních a fitness, nemluvě o četných buticích, kadeřníkovi či masážních salonech.
Jsme na lodi a vyplouváme
Měli jsme trochu obavy, jak bude vypadat nalodění, ale zbytečně. Naopak, byl to velký zážitek. Představte si, že v průběhu pár hodin se naloďuje 3.274 cestujících, o něž se pak na lodi stará 1.332 členů posádky! Je jasné, že vše musí být perfektně logisticky promyšleno, počínaje zavazadly, jež jsme ještě před vstupem do odbavovacího prostoru odevzdali stewardům, a která jsme pak našli každý ve své kajutě, přes kontrolu elektronickým rámem, stejnou, na jakou jsme zvyklí na letištích, vystání fronty na check in až po vlastní nástup do lodi. Každého nás vyfotografovali, v minutě nám vyrobili osobní průkazku, jež byla naší vstupenkou na loď při dalších zastávkách, a zároveň kreditní kartou na naše platby.
Konečně jsme na lodi. Chvíli si připadáme jako Alenka v říši divů, všude kolem blyštivý přepych, nevíme, kam se podívat dříve. Vyjíždíme do jedenáctého patra, kde jsou naše kajuty s balkonem, plazmovou televizí, wi-fi připojením na internet, minibarem, koupelnou. Na lodi platí, že čím výše bydlíte, tím větší luxus vidíte, a tím také více platíte. Je to logické, nahoře situované kajuty mají samozřejmě úchvatnější pohled na moře. Ubytováváme se a jdeme na obhlídku lodi. Výtahem překonáváme patnáct pater, jen do tří nejnižších nemůžeme, tam je technické zázemí, strojovna a dieselové motory.
Báječná Barcelona
Naší první zastávkou na cestě je Barcelona, kam jsme dorazili po celonoční plavbě. Z přístavu to na okraj města jsou asi tři kilometry, využíváme proto shuttle busu, který nás zavezl ke Kolumbovu sloupu, od něhož vede věhlasná třída La Rambla protínající staré čtvrti La Ciutat vella, gotickou Barri Gotic, arabskou El Raval a končící na hlavním barcelonském náměstí Plaza de Catalunya. La Rambla je současně hlavní pěší komunikací mezi pobřežím a centrem, nákupním bulvárem, místem s neskutečnou hustotou kaváren a restaurací, místem, kde se mačká nejvíc turistů na metr čtvereční, místem, kde to žije v jakoukoli denní dobu a kde je stále na co koukat. Ať už to jsou živé sochy v originálních kostýmech a pózách – klauni, zeleninový muž, muž s kolem na hlavě, havarovaný pilot, růžový panter, nebo kytaristi, houslisté, harmonikáři, celé jazzové a indiánské kapely, žongléři, hazardní hráči či breakdancové show. Mezi tím vším obchůdky se suvenýry a květinami. V přilehlých ulicích jsou k vidění významné památky jako Gaudího Palau Güell, Plaça Reial a staré tržiště Mercat Boqueria.
La Ramblou jsme se dostali na náměstí Plaça de Catalunya, jež je velkým dopravním uzlem, a bývá výchozím místem turistických tras a výletů. Kříží se zde několik linek metra, vyjíždí odtud příměstské vlaky do mořských letovisek za městem i do periferních oblastí, je i hlavním stanovištěm pro turistické autobusy - přímo na náměstí lze ve stáncích koupit lístky na libovolnou turistickou jízdu. Stojí tady také obrovský obchodní dům El Corte Inglés.
Famózní Sagrada Familia
Odtud už to je jen kousek k nejznámější stavbě Barcelony, Gaudího Sagradě Família, která se začala stavět v roce 1882 a jež stále není dokončená. Gaudí ji navrhl jako baziliku, ale podobnost s čímkoliv jiným byste hledali jen stěží – pětice lodí je doplněna trojicí příčných lodí, interiér je dlouhý 90 metrů a příčné lodě jsou 60 metrů široké, hlavní chrámová loď měří 150 metrů. Tři venkovní fasády nesou symbolické pojmenování a jsou skutečnou pastvou pro oči, studovat je můžete hodiny – Zrození (východní), Hněv (západní) a Sláva (jižní). Každá z fasád je doplněna čtveřicí zvonových věží, jejichž výška dosahuje stovky metrů - všech dvanáct potom symbolizuje apoštoly. Největším monumentem, který ovšem prozatím existuje pouze na nákresech, je centrální dóm s plánovanou výškou 170 metrů, reprezentující Ježíše Krista a doplněný další čtveřicí dómů, symbolizujících evangelisty.
V Barceloně je toho k vidění tolik, bohužel jsme se ale museli vrátit zpátky na loď, která se o páté vydala na další plavbu. Nás čekala honosná servírovaná večeře o několika chodech. A kdo měl chuť, a to my jsme rozhodně měli, mohl se po večeři zapojit do víru lodního života. Vybírat bylo rozhodně z čeho: divadlo, kino, různá koncertní vy-stoupení, nebo jsme mohli jen tak sedět v některém baru a povídat si se známými či navazovat nová přátelství.
Letní sídlo španělského krále
A opět plujeme celou noc, abychom se ráno probudili v hlavním městě Mallorky Palma de Mallorca, jež je se svými 475.000 obyvateli největším městem tohoto hlavně v létě oblíbeného ostrova. Hned u přístavu je zastávka autobusu, neváháme proto a vydáváme se do středu města oplývajícího nádhernými chrámy jako je La Seu, římskokatolická katedrála dlouhá 121 metrů a široká 55 metrů. Hned vedle ní stojí palác Almudaina, původní sídlo maurských vezírů a později rezidenční palác mallorských králů. To jsou nejznámější stavby, které nelze vynechat, ale jsou tu i další a další. Procházíme křivolakými kamennými uličkami a nasáváme zvláštní atmosféru města, jež si vybrala za své letní sídlo španělská královská rodina. Čas na nás však neúprosně tlačí, a tak se vydáváme zpět podél moře širokou promenádou Paseo Marítimo hustě lemovanou palmami. Opět procházíme terminálem a přísnými prohlídkami, které mají zaručit bezpečnost naší plavby. Před námi je poslední večer, přichází mezi nás kapitán a s každým se během večeře zdraví. Když si představíme, kolik rukou musí stisknout… Míříme do baru, kde si dáváme báječné nešizené drinky a posloucháme živou hudbu. Ani se nám nechce jít spát, jak je to příjemné, a tak míříme až na nejhořejší palubu, která se otřásá dokonalou diskotékou, a tady setrváváme dokud vše nekončí.
Po stopách Napoleona Bonaparteho
Naposledy kotvíme na Korsice, v jejím hlavním šedesátitisícovém městě Ajacciu, jež získalo mezinárodní věhlas jako rodné město nejslavnějšího Korsičana Napoleona Bonaparte. Připomíná ho tady několik soch. Nejznámější je asi bronzová jízdní socha na náměstí Place General de Taille, kde je Napoleon oděn do římského roucha a obklopen svými čtyřmi bratry, jež byla postavena v roce 1865 na popud Napoleona III. Dalšího Napoleona, tentokrát s vavřínovou korunou a obklopeného lvy, jsme našli na Palmovém náměstí. Tady, v hotelu de Ville, je v prvním poschodí Salon Napoleonien, kde kromě obrazů a bust Napoleonovy rodiny jsme si prohlédli repliku císařovy posmrtné masky, část jeho rakve a model lodě, která přivezla jeho tělo ze Sv. Heleny zpět do vlasti. Napoleonův rodný dům zvaný Maison Bonaparte objevujeme pak o kousek dál na náměstí Letizia na západním konci ulice Rue Napoleon. Loučíme se s Korsikou, naposledy nastupujeme na loď a na závěrečnou část naší cesty, kdy se vracíme opět do Janova. Bez nadsázky můžeme říci, že jsme prožili několik báječných dnů, na něž budeme rádi vzpomínat, takže vám toto malé dobrodružství můžeme s klidným svědomím doporučit. Dejte na nás, určitě nebudete zklamáni.
Foto: PT Tours International