Kde tajemství zůstávají skrytá

28.05.2017 20:00

„Po tátově smrti nebyl nejhorší pohřeb, ani prázdno, ale dědické řízení,“ snižuje přítel František hlas a odsouvá talíř s tatarákem, který mu nehlučně přistál na stůl. „Peníze na účtech a spoustu věcí, co běžně používáme, nám ti úhoři, promiň, notář a spol., zablokovali, ale to nebylo nic ve srovnání s posezením s ně-kte-rý-ma příbuznýma u stolu. Jak v papiňáku. Tátovy dárky a věci, co už dávno byly vlastně moje, mi tam pěkně zhořkly. A notář si samozřejmě naúčtoval svoje procenta, což, mezi náma, nebylo málo.“ Franta zkoumá pohledem své manžetové knoflíčky, a dokonce se mi zdá, že přemýšlí – což nedělá často…

Sladké plody anonymity
Na Frantu jsem si vzpomněl teď, k ránu, na cestě do sejfu Na Poříčí. Jsem mírně nasupen. Chci si ze své pronajaté bezpečnostní schránky vyzvednout náhradní klíče od dceruščina auta, jelikož se na „recepci“ zdržela mnohem déle, než mi slíbila. Káru jí výchovně na pár dní seberu.

Sem do sejfu jezdím rád, hlavně v noci nebo o svátcích, to mívám největší potřebu něco si vyzvednout z trezorové místnosti bezpečnostní třídy 10. Zaparkuju přímo před vchodem a vplouvám do chrámu diskrétnosti a bezpečí. Na otisk prstu mi robot vyveze z podzemí moji schránku s poklady: cash, flashky, akcie, smlouvy, pár chlapských šperků a hraček… a nějaké ty klíče.

No! Kdyby sem Frantův táta uložil, co se dalo, a nastavil přístup ke schránkám pro ty správné lidi, nemusel je po své smrti kromě smutku vystavovat papiňáku, upírovi ani sobě navzájem. Ne že by se tím teď asi trápil, ale kdo ví. Srdce měl na pravém místě. Ale i mozek, menší nemovitosti jim včas daroval, když je to mezi příbuznými teď bez daně, ale rozdat všechno nechtěl riskovat.

Franta franšízant
To bych si přece měl zařídit taky, člověk nikdy neví, že mě to nenapadlo dřív! Dceru už dneska vychovávat nebudu, je celá po mně, radši jí zařídím přístup do jedné mojí schránky tady v 24SAFE, ať v budoucnu netrpí jako zvíře, tedy jako Franta, a ať se zbytečně nedohaduje s dalšími mými blízkými, které (pro jistotu) ani moc nezná. Dokud budu živý, a plánuju to dlouho, dostanu SMS zprávu o každém otevření schránky.

Tak dobře, dneska změním plán, vyzvednu si úplně jiné klíče (to bych tady nerozváděl) a zastavím se tu později s juniorkou. Franta nás bude určitě následovat, ten věčně krade moje životní know-how, sám umí akorát namíchat tatarák. Ale myslím, že rada s tímhle způsobem využití geniálního sejfu bude zlomová, je načase naše přátelství začít nazývat franšízing. Sepíšu mu noty.

Tahák pro Frantu
Když uložíš svoje dědictví v bezpečnostní schránce 24SAFE,

. máš ho v nejbezpečnějším trezoru v Praze i celé republice,

. nebude nikdy blokované dědickým řízením,

. dostane se přesně tomu, komu má, během pěti minut a naprosto anonymně,

. odpadnou procenta notáři,

. na rozdíl od trezorů v bankách ho chráníš i před úředními supy, 24SAFE nemá oznamovací povinnost do registru ČNB, kam nahlíží policie, exekutoři a státní správa. Takže, franšízante: Na Poříčí 17, kdykoliv, 24SAFE.cz, telefon a chat non-stop.