Budoucnost vzdělávání, technologií a průmyslu

02.05.2017 21:00

S příchodem digitalizace a automatizace se bude měnit skladba zaměstnání. Zanikne významná část dnešních pracovních míst a vzniknou nová. Dojde ke zkracování pracovní doby a namáhavosti práce. Některé profese zastanou roboti. Ovšem práce učitelky či učitele je nenahraditelná. Vzdělávání je celoživotní proces, ale musíme se učit pro budoucnost, nikoliv pro současnost. U dospělých je potřeba zvyšovat kreativitu. To jsou základní teze, které zazněly na konferenci Chytrá budoucnost Česka, pořádanou společností Top Vision na konci dubna.

Konference byla rozdělena do tří panelových diskusí. První měla název Průmysl 4.0 a informační společnost budoucnosti. Příspěvky účastníků a následná diskuse se týkala především industriální revoluce. Její vliv na počet a kvalitu pracovních míst, požadavků na zaměstnance. Dále nadprodukce, kterou nejsme schopni spotřebovat, ekologie a také vymahatelnosti práva v otázkách zodpovědnosti výrobce nebo vlastníka. Nejčastěji se však skloňovalo slovo vzdělávání. „Podle mého názoru jsou dvě ekonomiky. Ta jedna je založena na zdrojích, kterých naše republika už moc nemá a druhá je ekonomika talentů a to je to, co máme v hlavě. A ta se musí udržovat nebo zlepšovat a to je otázka vzdělávacího systému. Ten na to zatím není připraven, je orientován spíše na to, co se naučíme, než jak se máme učit. Nejsou rozvíjeny schopnosti, které budou potřeba. V ekonomice talentů to je především řešení problémů a obnova kreativity,“ konstatoval Ivan Pilný, předseda Hospodářského výboru PS PČR a dodal: „Pro každého jsou rozhodující tři schopnosti. První je schopnost se rozhodnout, druhá je učit se tou třetí schopností je obnova kreativity, kterou v průběhu života ztrácíme.“

Marketing dnes vs. zítra – nahradí dron pošťáka? V duchu tohoto tématu se hovořilo ve druhém panelu. V rámci digitalizace by měl být zachován lidský fenomén, měl by se podpořit kontakt, tedy komunikace mezi lidmi. Diskutovalo se o digitalizaci v oblasti zdravotnictví, pojištění a dat, městských infrastruktur, smart cities, autonomních vozidlech a budoucnosti přepravy a vzdělávání. Zazněl také názor, že lidé díky mobilním aplikacím začali více sportovat.

„Učitel by měl mít roli průvodce. Učitel generace 1.0 nemůže učit generaci 4.0,“ pronesl Michal Orság, ředitel vzdělávací organizace EDUkační LABoratoř ve svém vystoupení v panelu s názvem (R)evoluce ve vzdělávání. „Učitelé se musí aktivně vzdělávat a předávat zkušenosti. My musíme vytvořit takový systém vzdělávání, ve kterém budou mít učitelé chuť se vzdělávat, aby byli lepší,“ doplnil Martin Roman, zakladatel projektu Čtení pomáhá a předseda správní rady PORG o.p.s. „Všichni cítíme potřebu změnit vzdělávání, nemít ho tak formální, ale zacílit ho na rozvoj. Nezaměřit ho na memorování, na učení faktů, ale zaměřit ho na rozvoj schopností a dovedností. Musíme se v tom velkém digitálním světě zorientovat a pochopit ho, jinak se v něm ztratíme,“ uvedla na závěr Marie Petrovová, ředitelka společnosti Top Vision, která je v České republice jedničkou ve vzdělávání manažerů a osobním rozvoji zaměstnanců.

Účastníci prvního ročníku konference Chytrá budoucnost Česka se shodli na tom, že se jim podařilo odpovědět na řadu otázek týkajících se digitalizace a automatizace, ale zároveň vyslovili otázky nové, například z oblasti etiky či práva. Ty na své odpovědi zatím čekají.