Příběh Fernet Stocku

21.04.2017 15:00

Někdy se zrada tváří jako konec svazku či dohody. Zklame-li vás přítel, může to znamenat konec vašeho přátelství. Zradí-li vás obchodní partner či konkurent, je ohroženo společné podnikání. Právě tento osud potkal i Lionella Stocka. On se však v tomto nepříjemném momentu nevzdal, ale úspěšně obrátil konkurentovu zradu ve svůj prospěch. Dnes by nám jistě potvrdil, že ne nadarmo se říká „všechno zlé je pro něco dobré“ a že porušení slibu může otevřít dveře k novým příležitostem.

Gentlemanská dohoda
Lionello Stock založil se svým společníkem Carlo Camisem v roce 1884 v Terstu, významném dopravním uzlu tehdejšího Rakouska-Uherka, parní vinopalnu Distileria a Vapore Camis and Stock. Jejich prvním výrobkem byla brandy Medicinal, která mohla z fleku konkurovat i francouzským destilatérům. Ve 20. letech 20. století už patřil Camis and Stock mezi největší společnosti svého druhu v Evropě. V Itálii však nebyl jediným producentem destilátů, a proto bylo třeba podělit se o trh. S konkurentem Berdinandem Brancou uzavřel proto Lionello Stock gentlemanskou dohodu o rozdělní produkce. Stock vyráběl koňak, brandy a další vinné destiláty, zatímco Branca hořkobylinné likéry fernet. V reakci na změnu ekonomických poměrů po rozpadu Rakouska-Uherska založil Lionello Stock další filiálky a rozšířil svou výrobu na nová území – nejprve do Rakouska, Polska, Jugoslávie a v roce 1920 i do Československa. Pro dceřinou společnost Stock Cognac Medicinal našel místo v bývalé ovocné pálenici v Božkově u Plzně, která by pravděpodobně nebýt jeho podnikatelských záměrů zanikla.

V polovině 20. let se však poptávka po fernetu snížila natolik, že Lionellův konkurent Branca, navzdory přátelské dohodě, přišel na trh s novým koňakem. Lionello nevyměknul a zradou konkurenta se nenechal zastrašit. V roce 1927 vytáhl z rodinného sejfu starý recept, podle kterého připravil zcela nový hořkobylinný likér Fernet Stock. A tak, jako výsledek konkurenčního boje, vznikl před 90. lety světem dosud nepoznaný nápoj, který se nevratně zapsal nejen do historie likérnictví, ale i do pamětí všech z nás. Jeho výroba započala v roce 1927 v Božkově u Plzně. Likér se vůbec poprvé obešel bez obsahu vinného destilátu, tudíž byl cenově dostupnější a dočkal se vřelého přijetí obyvatel. Toho Lionello dosáhl také díky své prozíravosti v oblasti reklamy. Vsadil na poutavou propagaci, kterou si lidé rychle vštípili do paměti. Reklamní prospekty, světelné reklamy, malované cedule – to vše ozdobilo veřejný prostor. Do propagace se dokonce zapojila dokonce i známá plzeňská dvojice Spejbl a Hurvínek.

Ta nejvyšší zkouška
V dalších letech musel Lionello čelit těžkostem, které s sebou přinesla 2. sv. válka. V září 1939 dostali výpověď všichni neárijští zaměstnanci Stocku Plzeň. Jediný, kdo paradoxně zůstal na své pozici, byl destilatér židovského původu Arnošt Müler. Zachránila ho znalost přísně tajné receptury, která byla pro Němce mystériem. Nicméně, výrobě válka nepřála a dovoz surovin i další kroky byly striktně regulovány. Až poté, co Plzeň uvítala americké vojáky, byla likérka vrácena Stockově rodině a mohlo dojít k obnovení normálního provozu. Bohužel jen na pár let. Komunistický režim přichystal plzeňské likérce další překážky. Podnik řídil stát a Fernet Stock se do 90. let na základě vysoké poptávky šířil jako podpultové zboží. Uspokojit poptávku se podařilo až po sametové revoluci, kdy nastala privatizace. Zlaté časy se mohly vrátit. V 90. letech byl Fernet již oblíbeným hořkobylinným likérem snad v každé domácnosti či podniku a zůstává jím až dodnes. Vedle svého starého konkurenta Fernet Branca, který je oblíbený zejména ve státech Jižní Ameriky, je Fernet Stock favoritem střední Evropy a v České republice je mezi bylinnými likéry nejpopulárnější. I tak úspěšně může skončit příběh, který začal zradou. Porušení gentlemanské dohody Lionellovi nakonec přineslo velké bohatství a světové uznání.