Life Itself

11.11.2016 00:00

Roger Ebert (1942 - 2013) byl nejen jediným filmovým kritikem v historii, který se stal laureátem Pulitzerovy ceny, ale i člověkem, jehož životní příběh je v pravém slova smyslu inspirující. Dokumentární snímek o něm byste si rozhodně neměli nechat ujít. My vám nyní přinášíme malou ochutnávku.

Snímek mapuje Ebertův život od jeho dětství a mládí, dozvídáme se hodně o tom, co jej formovalo, sledujeme, jak se jeho ctižádostivá osobnost postupem času přetvářela směrem k větší moudrosti a laskavosti, aniž by ztratila cokoli na své brilantnosti. Ebertovy vlastní vzpomínky jsou propojeny se vzpomínkami jeho přátel i konkurentů a získáváme tak plastický obraz jeho života i doby. Před divákem postupně vyvstává podmanivá atmosféra Chicaga 60. a 70. let, kdy působil v Chicago Sun-Times, i proměny filmového umění komentované citacemi z Ebertových recenzí a úryvky z televizního pořadu Siskel and Ebert, v němž diskutoval o filmech se svým konkurentem, rivalem a později i dobrým přítelem, chicagským filmovým kritikem Genem Siskelem (1946 - 1999).

Ebertovu vztahu se Siskelem je ve filmu věnována velká pozornost a je fascinující sledovat, tak se tito dva ctižádostiví muži snaží trumfovat jeden druhého, až nakonec zjistí, že jsou přáteli. Nejdojemnější částí dokumentu je však bezpochyby mapování Ebertova vztahu s jeho ženou Chaz Hammelsmith Ebert (1952) a jeho nevlastními dětmi a vnoučaty. Ebert se s Chaz poznal a oženil až ve svých padesáti letech a vskutku byla láskou jeho života, ženou, na níž čekal. Ženou, která jej neopustila ani v té nejtěžší chvíli, kdy kvůli rakovině v roce 2006 přišel o celou spodní čelist a přestal být schopen jíst, pít a mluvit. Díky ní svůj život nevzdal a jeho ústy se stal blog a sociální média, v nichž se vyjadřoval nejen k filmové tvorbě, ale i k aktuální sociálním a politickým otázkám.

Některým kritikům připadá kontroverzní, že snímek mapuje i poslední dny Ebertova života, byť s tím tento muž souhlasil. Netušil ovšem, že smrt je až tak blízko. Díky tomu víme, že Roger Ebert byl až do posledních dnů vtipným mužem plným života, a současně mužem, který správně poznal, kdy je čas odejít.

Je také třeba ocenit audiovizuální stránku filmu, která podávané informace skvěle a nestaticky ilustruje. Nejsou zde žádné nudné „mluvící hlavy“, dočkáme se naopak nápaditých střihů, vhodně volené hudby a dalších triků, jak udržet divákovu pozornost a přiblížit mu atmosféru té které události či epochy.

Pokud jde o Ebertovu tvorbu, obdivovaný je jeho neelitářský přístup k umělecké kritice, vycházející z jeho liberálně-levicového vidění světa. Věřil, že je možné a potřeba psát tak, aby to bylo srozumitelné, protože ocenit dobrý film dokáže skoro každý, ne jen nějaká intelektuální aristokracie.

Pokud vás zajímají dějiny filmu, žurnalistika, nebo prostě jen silné lidské příběhy podané nikoli jako glorifikace, ale jako upřímné vyznání, jež se nevyhýbá ani temnějším aspektům lidské existence, mohu vám snímek Life Itself směle doporučit.

Snímek bude vysílán v sobotu 19. listopadu o půlnoci na SundanceTV v rámci víkendového bloku nezávislých filmů 48 HOURS OF SUNDANCE FILM FESTIVAL. Film bude k dispozici pouze v anglické verzi přístupné středně pokročilým uživatelům tohoto jazyka.


O autorovi
Steve James (1955, Hampton, Virginie, USA) proslul dokumentárním filmem Hoop Dreams (1994), který získal Cenu diváků na festivalu Sundance a je řazen mezi nejlepší dokumenty 90. let. Jeden z nejuznávanějších dokumentaristů své generace dále natočil filmy Stevie (2002), The New Americans (2004), The War Tapes (2006), At the Death House Door (2008), The Interrupters (2011) a Life Itself (2014).