Advantage Season 2015

19.06.2015 00:00

Když mně, jako zákazníkovi Advantage Cars, do mailu přistála pozvánka na sraz 50 supersportů, neváhal jsem ani sekundu a kliknul na červené pole CHCI JET! Očekával jsem, že se mi otevře scénář s programem a místem konání. Informace však byly následující: vezměte si oblečení na dva dny, doklady a 30. 5. v 7:30 odjezd od showroomu Advantage. Cíl akce mimo hranice ČR.

Stále se vám honí hlavou možné scénáře celého tripu a přemýšlíte nad státem, ve kterém nakonec složíte hlavu ke spánku. Je tu pátek, den před startem, balím si tašku a nezbytné věci pro přežití ve státech EU a mozek je mnohem aktivnější a vzrušenější. Je to takový ten pocit, jako když před sebou máte první víkend s novou milenkou a netušíte, co vás čeká. Jede se vždy ve dvou a můj parťák je Zbyšek. Vyzvedává mě v sedm u Hiltonu a se stejnými pocity plnými očekávání vyrazíme před sídlo pana Vopičky. Přijíždíme už v 7:13, ale před autosalonem stojí připravené posádky a auta, o kterých se většinou jen vypráví, že je někdo zahlédl na dálnici, nebo viděl v časopise. První, na co myslím, je, že Milan Vopička je šťastný chlapík, když může to, o čem většina chlapů, ale i žen, sní, prožívat každý den. Dívá se z kanceláře na ty nejkrásnější supersporty všech značek a zákazníkům objednává klenoty automobilového průmyslu do garáže snů. Ale zpět k sobotnímu ránu. Před salonem je připravený snídaňový raut a skvěle naladěný Leoš Mareš, který celý event vede, moderuje a vtipně glosuje. Disciplína a úcta k pořadateli, možná také očekávání, ale je 7:30 a jsme kompletní! Leoš se ujímá velení a dává první indicie k náročnému dni plnému úkolů a přejezdu neznámo kam.

Start. Point 1: Sraz na zámku Zbiroh
Přijíždíme na místo s přibližně 25 000 koňmi pod kapotou a zvukovým doprovodem, který obrací v hrobě i dvanácteráky, kteří svým parožím zámek zdobí. Leoš nás rozdělí do barevných týmů, my jsme v oranžovém, a následně vyzve k hledání sáčku s identickou barvou. Na hradní zídce nalézáme oranžový váček s puzzle. Společně skládáme a odkrýváme obrázek sochy, na které posléze nalézáme cestovní pasy potřebné k zapisování a plnění úkolů. Zaregistrujeme se, a odteď už fungujeme jen jako tým. Dostáváme vysílačky a hra začíná.

První úkol: Tajenka
Formou křížovky dostáváme tajenku - KoZeL. Vyrážíme tedy na zámek Kozel, kde máme vyhledat rybáře a z bójek na rybníce získat heslo.

Druhý úkol: Rybář
Přijíždíme na Kozel a hledáme rybník, který se nachází dole pod parkovištěm, stranou od zámku. U něho sedí rybář, beze slov nám půjčuje pramici a my po rybníce hledáme bójky s dalšími pokyny. Tentokrát jsou texty v morseovce, a tak všichni matně vzpomínají na pionýrské tábory. Nakonec se nám za necelých 12 minut, daří předat rybáři heslo a on nám za to ukazuje směr k dalšímu pointu.

Třetí úkol: Truhla
Vyrážíme podle mapy od rybáře na kamennou věž hradu Rýzmberk, kde máme otevřít truhlu tajemného mnicha. Náš tým vede Petr a jeho žena Vladěnka, která se ukazuje jako skvělá navigátorka. Před každou zatáčkou hlásí stupně a případné překážky nebo nečistoty na vozovce. Petr už dvacet let závodí, z toho 7 let profesionálně v sérii DTM, a tak i když jede Rolls Roycem Wraith, zatáčky projíždí stylem, že kdyby vezl královnu Alžbětu, měla by nablinkáno na šatičkách a plnou plenku. Naši pětičlennou flotilu zavírá Maserati GT se zvukem, který zastavuje životy ve vesnicích, jimiž projíždíme. Než se občané stačí vrátit do pracovního režimu, letí další týmy bojující o trofej ACOS, takže sobotní produktivita na naší trase byla pravděpodobně velmi slabá. Ani se nedivím, protože vzduch žeroucí Bugatti Veyron následovaný Ferrari FF, GTO, 458 a Lamborghini Aventador s nalepeným Murcielagem LP640 na zadku, Gallardem 560 či Porsche 911 v provedeních S až Turbo S, jen tak na silnici nepotkáte, a už vůbec NE v jedné časové ose s odstupy pikosekund. Jedeme pravou táhlou zatáčku na limitu fyzikálních zákonů, ale to zjevně neplatí pro Tomáše Viesnera, který nás dává zleva s holubem na prostředníčku. Tomáš je majitelem Supercarservice, který s Milanem tvoří od založení AC harmonicky tým prodeje a servisu pod jednou střechou. Sedlá Porsche GT3 RS limited 4,0, a tak na okreskách nemá soupeře.

Je to úžasné vzrušení, nádherná podívaná a akce, která není o překračování povolené rychlosti 250km/h, ale o týmové spolupráci a plnění sedmi úkolů. Přijíždíme do Kdyně a proti nám vyráží tým, který chytil náskok v závěsu GT 3 RS, a má tak už tento point za sebou. Prohlížím si konečně i zepředu Porsche GT, které nemá dobrou pověst díky Paulu Walkerovi, který v ní uhořel. Přesto jde o úžasný kus závodní techniky s výjimečným 10ti válcem a nadčasovým designem. Kluci mají najeto přes 100 km, a tak hlásí do vysílačky, že jejich 70 litrové nádrže jsou na rezervě. My se šplháme na věž Rýzmberku za mnichem, a ten nás očekává se speciálními zámky, které potřebují značnou zručnost k otevření. Zanedlouho se nám je daří překonat, a získáváme tak další pokyny. Tentokrát z klíče, na kterém je obrázek a nápis Klenová. Na parkoviště v podhradí dorazily další posádky, a tak zájezdy nic netušících turistů místo směr hrad procházejí a fotí skvosty moderní techniky.

Čtvrtý úkol: Budka
Rychle nasedáme a pokračujeme k dalšímu stanovišti. Po cestě nás předjíždí partička červeného týmu složená z pěti Ferrari 458 Italia. Je to nádherný pohled na Italskou jehlu designu, který probouzí silné emoce a touhy. Zvuk jednoho Ferrari v 8 000 otáčkách si pamatujete celý život, ale když jich je pět za sebou, nesete si to s sebou i do dalších životů. Příjezd na Klenovou je pouze s nápovědou, že máme vyhledat telefonní budku a odeslat sms v určitém formátu. Ze starodávné budky přichází odpověď, že nás čeká uvnitř hradu oběd. Doporučený čas na jídlo je 30 minut, a tak jíme na sobotní poledne nezvyklým tempem. Z okna vidíme tým Milana Vopičky, jak nasedá do aut a vyráží k dalšímu stanovišti. Ferrari 599 GTO, nejrychlejší silniční Ferrari všech dob, za ním Milan řídící nový model Ferrari California ve výbavě, kterou má ve svém voze možná jen Alonso. Následuje ho nádherná modrá Porschka v provedení Targa 4S a ve stejné barvě Porsche Turbo S. Pro nás zatím cíl neznámý. Tomáš s GT3 RS se zvedá od stolu, a tak začínám taktiku zdržování. Tomáši, to byla pecka, jak jsi nás předjel! Zabralo! Tomáš začne vyprávět, jak auto skvěle funguje, co s ním dělají negativní odklony a jiná nastaveni podvozku. Dojedli jsme a vyrážíme souběžně s jejich družstvem zpět na parkoviště. Tým červených se čtyřista padesát osmičkami má pohodu a sedí dál v restauraci. Italská auta vyžadují italské typy, a tak je kafe po obědě tradicí.

U obsluhy měníme lístek z restaurace za vlajku s nápisem „Horská Kvilda“. Šumava a nejchladnější místo Čech je dalším střípkem do mozaiky. Jedeme ty nejhezčí okresní silnice, o kterých jsem neměl vůbec tušení. Je to trochu jako story o route 66, kdy se ze živé silnice plné atmosféry a zábavy lemované restauracemi, čerpacími stanicemi, servisy a rozmanitými podniky stala díky výstavbě moderních dálnic opuštěná legenda bez provozu. Jedeme dynamickým tempem, ale stačíme vnímat okolní přírodu, život ve vesnicích a užíváme si kouzlo utažených, ale přehledných zatáček.

Pátý úkol: Horská Kvilda
Je to 100 km motoristické nirvány, o které jsme neměli ponětí. Přijíždíme na Kvildu, a díky skvěle zvolenému stanovišti v nejchladnější zóně ČR mají motory šanci trochu vychladnout a brzdové kotouče změnit barvu z rudé zpět na šedou. Jenže z euforie jdeme do deprese. Horská Kvilda je zavřená a my propadáme panice. Chodíme okolo, hledáme další stopu, ale marně. Máme v záloze možnost volat o nápovědu, ale samozřejmě za obrovské časové penále. Po patnácti minutách beznaděje mám na Jablku vypsané číslo HELP linky a palec směřuje na zelený button. Jenže máme v týmu Vladi, naši navigátorku s ženskou logikou, a ta nás, chlapy, zastavuje slovem NEVOLAT! Drží v ruce malou vlaječku z restaurace s nápisem Horská Kvilda, ale otočenou obráceně, kde objevila nápis „pekárna“. Uffff, jsme zachráněni od penalizace.

Šestý úkol: Pekárna
Na konci Horské Kvildy se nám objeví na horizontu malá pekárna, u níž stojí párek Aventadorů. Ledově perleťové a oranžové s nárazníky pasoucími se trávou střiženou na 5 cm. Jsou to stroje, které budí obrovsky respekt, i když spí. Jsou jako z filmu o budoucnosti. Jasná message každému, že tohle auto je high level, a to nejen v penězích, ale hlavně v současných technologiích. Zadívám se na ten diamant a ze snu mě probírá Zbyšek se slovy, že musíme v pekárně upéct z těsta nejzajímavější kus pečiva a výsledek boduje pekárna, a ne pořadatel. Volíme logo pekárny, takže holky pletou těsto podle předlohy na letáku a dávají na plech. Povinná fotka s dílem na plechu. POLAROID nám ji hned vydá a my ji dle instrukcí lepíme do cestovního pasu. Později se dozvídáme, že jsme dostali nejvyšší oceněni. Z dálky slyšíme, že se blíží další gang, v čele s Aston Martin Vanquish. Je čas jet dál… Jenže není žádná stopa, ani nápověda a v pekárně nic nevědí. Jdeme rozpačitě k autům.

Sedmý úkol: Policie
Všichni máme za stěračem výzvu k podání vysvětlení za překročení rychlostního limitu na služebně Kunžvartské sedlo, u obce Strážný. Dáváme do navigace a ukazuje nám to 50 km těsně na hranice s Německem. Pokračujeme nasazeným tempem, ale za chvíli se přes nás ženou stíhačky od Lamborghini, které v přímce těžko hledají soupeře. Přijíždíme do Strážného a ptáme se obsluhy čerpací stanice, kde je policejní stanice, že bychom rádi vyřešili přestupek. Velmi podrážděná paní nám důrazně sděluje, že to je hloupý vtip, protože jsme asi padesátí, kdo se ji na to během hodiny ptá a na odchod přidává, že žádná policejní stanice tady není! Jenže na parkingu stojí něco kolem třiceti vozů z naší akce. Rozhlížíme se a vidíme u lesa odstaveny vůz a u něho dva strážníky. Bingo, máme další stanoviště a pokuta je jen fake! Strážníci nám dávají balónky a místo zbarvení chtějí, abychom je nafoukli až do prasknutí. Druhá část úkolu na tomto pointu spočívá v tom, že si spolujezdec musí zakrýt oči šátkem a řidič ho navádí hlasem ke zdolání slalomu z kuželů na čas. Další fotka do pasu a
razítko celní správy.

Finále: Rakousko
Závěrečná fáze denního tripu je najít hotel, ve kterém budeme ubytováni. Nápovědu nacházíme na razítku. Zeměpisné šířky a délky nám mají rozkrýt finální část cesty. Souřadnice zadáváme do navigace a přes Německo se dostáváme do Rakouska, po 60 km pak vjíždíme do Aigenu. Před námi pár serpentin a na vrcholu se zjeví hotelový komplex jako z Aspenu. Nádherný nový bílo-šedý hotel s terasami a venkovními bazény. Moderní styl s prvky horské chalupy perfektně zapadá do koloritu krajiny. Zajíždíme na parkoviště, na kterém to jen praská, cvaká, hučí. Auta chladnou a vydechují od celodenního ždímání každého koně. Všechna dorazila bez problémů do cíle. Leoš Mareš si venku povídá u Bugatti Veyron s Milanem a několika dalšími členy leteckého klubu. Řeší zrovna záhadu, proč má Bugatti mouchy nalepené i na zadním nárazníku. Zjišťují, že ta bestie brzdí tak agresivně, že si mouchy rozbíjejí hubu o zadní nárazník.

Jdeme se ubytovat. Dostáváme karty od pokoje, jsme ve druhém patře s terasou a výhledem na les. Dáváme sprchu a chystáme se na večeři. Oblékáme košile, abychom dodrželi dress code casual, a už s tepem v normálu se přesouváme do restaurace. Někteří si dali wellness, nebo bazén s výhledem na okolní přírodu. Sedíme na terase, slunce svítí a Aperol nám koresponduje s oranžovou barvou týmu. Je až neuvěřitelné, jak jsme si za jeden den, díky společnému plnění úkolů a podpoře sedli. Asi aby té oranžové nebylo moc, ozval se tým červených, našich italských pohodářů ve Ferrari 458, kteří si u oběda v klidu vychutnali i kávu a stavěli u každé cukrárny na dort. Zmiňované serpentiny vedoucí k hotelu se právě staly divadelními prkny a my sledovali, a hlavně poslouchali, ten symfonický koncert. Kovový rykot, který se nesl a odrážel přes les, byl tak intenzivní, že nám běhal mráz po zádech. Tohle umí Ferrari na jedničku, a pětice „opozdilců" nám všem teď ukazuje, že kdyby chtěli, mohli už dávno sedět na terase. Efekt stronzo pro celé okolí. Číšníci se zastavili s drinky na tácech, hosté přestali komunikovat a zvířátka z lesa také nehybně sledovala, co že to je za hluk. Hlasitý standing ovation! Motory utichají, a tak se bavíme dál o zážitcích z celého dne. Slunce pomalu zapadá za stromy a my se přesouváme do vnitřní části restaurace. Čeká nás pětichodové menu velmi citlivě připravené a skvěle chuťově vyladěné.

Leoš nás po jídle zve do klubu pod restauraci. Krásný nekuřácký prostor s pohodlnými koženými sedačkami a fantastickým ozvučeným. Leoš, jak se od něho vždy očekává, profesionálně a vtipně uzavírá sobotní večer vyhlášením výsledků celého soutěžního dne. Ten kluk to má prostě jako dar, je perfektně připravený, ale umí i improvizovat a vtipně reagovat na podněty společnosti.

Jsme pátí, ale o výsledek tady nešlo. Milan Vopička a jeho tým jsou druzí. Vítězové brali trofeje Advantage Cars Opening Season. Velkou trofej za absolutního vítěze rozhodl vědomostmi kvíz spolujezdců, a tak se bavili úplně všichni, ať jste řídili, nebo se vezli na sedačce spolujezdce. Děláme spoustu akcí a účastníme se za Menhouse spousty eventů a soutěží, ale tohle byla perfektně připravená záležitost bez jediného klopýtnutí. Milan to celé vzal na sebe i finančně, a tak je hezké, že v Advantage Cars to koupí a servisem vozidla snů teprve začíná. Protože takové aktivity ukazují, kdo je na trhu s luxusními vozy rozdílový hráč.