Víkend se žluťákem

17.08.2016 00:00

Přistála mi v mailu pozvánka na účast v setinové rallye. Vůbec jsem netušil, co si pod tím představit, ale vše, co voní benzinem a adrenalinem mě od mala láká. Jdu za kolegou Zbyškem, že potřebuji navigátora pro závod oldtimerů. Kouká na mě nevěřícně, s vědomím, že nemáme ani jeden auto vhodné pro takovou událost…

Volám tedy Milana Vopičku do Advantage Cars, zda by neměl chuť svěřit nám na víkend něco ze své sbírky. Milan říká: „No, co mám s vámi dělat, kluci, tak si přijeďte vybrat“. Chodím garáží a mé oči a srdce jednoznačně ukazují na žluté Ferrari 355 F1! Milan rezignuje a podává mi klíče s koněm a ani nemusí dodávat, že když ho škrábneme, budeme mít velký problém.

Vyplňuji přílohu s registrací a potvrzením ubytování v 5* Savoy Westend s lokací Karlovy Vary. Pročítám si pravidla a vysvětluji Zbyškovi, že jde o víkendový výlet, kde jsou průběžně po cestě vložené měřené úseky a ty je potřeba zajet nejlépe na setinu sekundy přesně. Naše pěsti se setkají, jakože pohoda, a vzhledem k tomu, že jezdíme rádi a hodně, bude to brnkačka.

Přijíždíme ráno do ještě neprobuzeného města a jdeme se checknout do hotelu. Savoy Westend patří na špičku, jak vzhledem, tak prvotřídním servisem. Jedinečné wellness s velkým bazénem, který je prosklený a vy tak můžete pozorovat dění venku a nemáte ani v létě pocit izolace od okolí.

Zpět k naší akci, kvůli které jsme přijeli. Sraz před Thermalem. Dostáváme do rukou palubní desky s itinerářem cesty a všemi potřebnými informacemi. Krátké školení o pravidlech a můžeme vyrazit. Startuje 66 dvojčlenných posádek a vyráží na trať samostatně po minutě od předchozího. My máme číslo 66, protože máme nejmladší vůz z roku 1995. Takže čekáme hodinu na start. Přípravy posádek před námi nám přijdou komické a přehnané. Kvůli měření úseků si dělají výpočty času a zapisují rychlosti, jakými se mají v daných úsecích pohybovat. Na palubní desce mají troje stopky jako ve škole při tělocviku. Se Zbyškem sedíme na baru Thermalu a říkáme si, že je hezké, jak ta stará škola používá analogové měření a má zodpovědný přístup k tak banální činnosti, jako je změřit definovaný úsek a projet ho za určitý čas.

Přichází naše chvíle, sedáme do 355 a užíváme si její kovový ryk z poctivého atmosférického osmiválce. Mávnutí praporu a je odstartováno. Jedeme svižně po nádherných okreskách. Dnes nás čeká nějakých stopadesát kilometrů a v neděli okolo dvouset kilometrů trati. Vzhledem k našemu žoviálnímu přístupu, zjišťujeme až za jízdy, že nejde jen o měřené úseky, ale také o přesný čas příjezdu na každé vyznačené stanoviště. Trasa je zvolena atraktivně. Podíváme se na Loket, Boží Dar. Projedeme se kousek přes území našich německých sousedů a budeme se kochat lázeňským životem v Mariánkách a Kynžvartu.

Vjíždíme k prvnímu zápisu času a vzhledem k tomu, že jsme si ho vypočítali dopředu, máme razítko v notesu na sekundu přesně. Dáváme si se Zbyškem ´pět´ a říkáme si, jaká je to pohoda a ostatní jen dramatizují výpočty ze základky podle jednoduchého vzorce v = s:t! Na silnici vidíme dívku s vlajkou, která určuje start měřeného úseku. Pro vás lajky, protože my už to teď víme, jde o místo, kde je senzor, který při průjezdu vaší přední částí vozu, spustí měření a vy jedete předem definovanou dráhu za určený čas. Jediné, co je tedy třeba vypočítat, je rychlost, kterou se musíte konstantě v úseku pohybovat. Nic snazšího snad nelze s našimi motoristickými zkušenostmi absolvovat. Hlavou se nám honí myšlenky, jak večer stojíme s pohárem na střeše našeho Ferrari a kolem tleskají krásné hostesky a sní o noci s námi.

Zpět do reality! „Zbyšku, jak je to tady?“ Hlásí: „Úsek 3,8 km“. A dává rychlou kalkulačku a pokyn. „Jeď 18,6 km/h a je to.“ Přerušuji předním nárazníkem paprsek laserového senzoru a začíná náš první měřený úsek setinové rallye. Ten pojem setinové si dobře zapamatujte. Tady se nehraje na sekundy, ale na setiny sekund! Hlásím: „Zbyšku, ty vole, Ferrari měří od 20 km/h, neumím jet 18,6!“ „Tak jeď asi tak dvacítkou a já ti pak řeknu před koncem odpočet deset, devět, osm a je to.“ Ok! Důležité info je, že nesmíte nikdy zastavit. „Zbyšku nevynuloval jsem km, kolik jsme asi ujeli?“ Z: „To si děláš legraci? Jeď pořád stejně, to vyjde…“ Projedeme zatáčkou a stopky ukazují 15 sekund do cíle. To by bylo fajn, ale my akorát projeli měření na konci úseku. Zastavujeme za měřeným úsekem a vyměňujeme si své názory o tom, kdo je viníkem 13,6 sekundového úletu v setinové rallye hned na prvním úseku.

Jdeme do sebe. Jde o čest, reputaci a samozřejmě chlapské ego. Další úsek studujeme a logisticky připravujeme. Dávám si potřebnou rychlost na papírku před otáčkoměr. Zbyšek nastavuje stopky na mobilu s odpočtem a několikrát si to celé opakujeme. Do úseku vjet již vypočítanou rychlostí, udržet ji a pak posledních deset sekund počítá po sekundě nahlas. Přijíždíme k dalšímu pointu. Nezbytné razítko a zelená vlajka pro vjezd do měřeného úseku. Rychlost má být 16,66 a tak zapínám GPS na telefonu. Jsem lišák, říkám si a s jistotou rychlosti 16,66 protínám start. Držím rychlost podle GPS, na tachometru sleduji ujeté metry a jdeme si pro vítězství. Zbyšek hlásí čas, který sleduje v odpočtu mobilu. Zvedám hlavu před ukončením časovky a ptám se Zbyška, kde to jsme. Sedíme a koukáme do zahrady ve slepé ulici. Jak jsme oba koukali na palubní údaje a mobil, tak jsme minuli měřenou dráhu. Rychle se vracíme zpět, ale bohužel se trefujeme do měření z druhé strany v protisměru. Pán u zařízení jen nevěřícně kroutí hlavou. Máme 1000 bodů trest. Ptám se: „Už se to někomu někdy povedlo?“ On říká: „Jede se čtvrtý ročník, ale tohle jsem ještě neviděl.“ Totálně na dně s psychikou otáčíme žluťáka a frustrovaní pokračujeme podle údajů v bordplanu. Říkáme si, že to není možný, aby tak chytří kluci nebyli schopni projet měřený úsek s jasně definovanými parametry. Další časovky už jsou lepší, s odchylkami do dvou tří sekund.

První den u konce a my při úžasném večírku a rautu v areálu Savoye čekáme na listinu průběžného pořadí. 60. z 66 nám nepřijde moc dobrý, ale říkáme si, neděle je naše!

Jedny stopky analog, mobil a GPS s hlasovým naváděním nám mají zajistit atak na přední pozice. Druhý den se probouzíme a svítí slunce, takže se těšíme, že to bude den žlutého koně. Start u Thermalu a stejný systém. Vše běží, jak má, až do momentu, kdy v měřeném úseku je vložený druhý tajný s úplně jinými parametry. Už nevíme, které stopky co měří a zase jsme pár sekund mimo čas, který tady posádky stabilně dosahují. Borci to opravdu dávají s přesností na setiny sekundy. Příprava je opravdu na místě a samozřejmě obrovské zkušenosti. V pokoře obdivujeme, jak někdo dokáže dojet za dva dny v celkovém součtu s odchylkou kolem 0,156 sekundy. Finální výsledky ukazují, že posádka Menhouse ve žlutém Ferrari 355 skončila na 42. místě. Jsme ve finále rádi, že jsme se posunuli směrem nahoru.

Musím upřímně napsat, že mě setinová rallye pohltila a rozhodně příští rok pojedeme znovu. Perfektní organizace, hraní fair play a skvělá parta lidí. Carlsbad Classic ukazuje, že v Čechách se dá udělat akce na úrovni a ve velkém stylu. Young timery jsou nejen zajímavou investicí s výnosem, ale také perfektním odreagováním od běžných starostí. Přidejte se k početné skupině nadšenců s vášní a vkusem.