Univerzita Karlova

11.08.2016 00:00

Letos to bude 700. výročí narození Karla IV., kterému vděčí naše země za mnohé, nejstarší českou univerzitu nevyjímaje. Sedmnáct fakult, z toho čtrnáct v Praze, pokrývá téměř všechny myslitelné obory, a nabízí tak akademickou realizaci po vzdělání toužícím studentům z Čech i ze zahraničí.

Univerzita Karlova je pevně semknutá s českou historií a stejně jako náš národ prošla mnohými úskalími. V patnáctém století se hlásila k husitství a bojovala proti chamtivé církvi, po roce 1848 se podílela na sebeurčení české státnosti a ve 20. století se stala obětí útlaku totalitních režimů. Právě během druhé světové války nastalo jediné období od jejího založení, kdy byla činnost univerzity úplně zastavena, a to z důvodu studentských demonstrací 17. listopadu 1939. V roce 1945 byla znovu otevřena a současně vznikly i dvě nové lékařské fakulty, v Hradci Králové a v Plzni. Zaměření i počet fakult se po léta měnil a poslední, fakulta humanitních studií, přibyla teprve v roce 2000. Mezi fakulty naopak nejstarší, založené už roku 1348, patří lékařská, právnická a teologická. Zatímco právnická fakulta zůstala téměř nezměněna, fakulta teologická se rozdělila na husitskou, evangelickou a katolickou, a lékařská se rozrostla do rekordních pěti fakult.

Po téměř sedmi stoletích se způsob výuky a studentský život jako takový značně změnily. Studentů je na celé univerzitě více než 50 tisíc, profesoři už dávno nejsou vázáni celibátem a na fakultách probíhá mnohem více událostí než pouhé přednášky či semináře. Karlova Univerzita je živější než kdy jindy. V době, kdy jsou hodnoceny v celosvětových žebříčcích, se vysoké školy musí opravdu snažit, aby nebyly pohřbeny na dně pyramidy tisíce světových konkurentů. Kromě úrovně výuky se počítají i výsledky vědeckého výzkumu, otevřenost zahraničním studentům, počet vzdělávacích programů mimo základní kurikulum a mnoho dalších aspektů. Univerzita Karlova se pohybuje v horních dvou procentech světových univerzit. To možná není špatný výkon, ale zároveň to znamená, že se naše univerzita už dlouho nedostala na lepší než dvousté místo, a to se pro jednu z nejstarších univerzit světa nezdá zcela dostačující. V geografickém okruhu střední a východní Evropy jsme sice povětšinou na prvním až třetím místě, ale kdo z nás rád slyší, že jsme opět namísto k západu počítáni mezi země východu.

Nehledě na celosvětové žebříčky si Karlova univerzita vede více než dobře. Většina fakult opravdu nabízí program nad rámec výuky, a to například v podobě zajímavých přednášek a diskuzí na téma z vědeckého či politického prostředí. Po večerech se konají i méně formální akce, jimiž jsou známy například budova Hollar Fakulty sociálních věd, či Právnická fakulta UK. Zdejší studenty už nepřekvapí, že v atriu přezdívaném „bazén“ se během odpoledne postaví stage s mixovacím pultem, rozsáhlá aparatura, několik barů a večer se spustí párty, která předčí nejeden hudební klub v centru Prahy.

Zkrátka, Univerzita Karlova má stále co nabídnout a byla by škoda, kdyby se nechala zastínit stále přibývajícími soukromými vysokými školami, které se tak hojně prezentují plakáty v metru. Stačí ocenit sílu tradice, sálající z každé historické budovy, jež tato škola obývá. A právě kombinace dlouholeté tradice se stále se modernizující výukou a širokou škálou nabízených aktivit dělá Karlovu univerzitu atraktivní pro většinu středoškolských absolventů i starších studujících navazujících a kombinovaných oborů.