Krása a tajemství

06.07.2016 00:00

Klementinum, sídlo Národní knihovny plné krásy a tajemství.

Klementinum, barokní skvost v centru Prahy, který vám vyrazí dech. Pokud čtete, studujete nebo bádáte, určitě jste s interiéry tohoto areálu měli tu čest. Sídlí zde Národní knihovna, která každý rok eviduje něco kolem 40 000 registrovaných uživatelů a desetitisíce turistů. Ti však bývají převážně z řad zahraničních návštěvníků. O Klementinu sice slyšíme téměř denně v relacích o počasí, protože zde od roku 1775 probíhá měření teploty a dalších meteorologických ukazatelů. Pro řadu Čechů je to snad jediná souvislost, kterou si ve spojitosti s Klementinem vybaví, to je ale veliká škoda. Necháme vás nahlédnout za zdi areálu, který v sobě skrývá nejen prostory s titulem nejkrásnější knihovna světa, ale také řadu legend a tajemství.

Téměř stosedmdesát let trvala pod taktovkou jezuitů stavba dvouhektarového areálu nazvaného Klementinum. Členové Tovaryšstva Ježíšova (v širší veřejnosti je řád známý spíše pod označením jezuité) začali po svém příchodu v 16. století budovat na místě bývalého dominikánského kláštera postupně kolej, jejíž součástí byly kromě prostor pro řádovou komunitu také gymnaziální třídy, učebny pro fakulty Karlo-Ferdinandovy univerzity (dnes Karlovy univerzity), lékárna, tiskárna, nejrůznější dílny a také chrámové stavby. Barokní podoba je spjata s celou řadou významných architektů a umělců, jako byli například F. M. Kaňka, Kryštof a Kilián Ignác Dientzenhoferové, Petr Brandl. Matyáš Bernard Braun a řada dalších.

Mezi nejkrásnější prostory patří bezpochyby nejstarší trakt nazývaný Křižovnická chodba, Barokní knihovní sál, Astronomická věž, Všeobecná studovna či Zrcadlová kaple. Podle zaměstnanců Národní knihovny a znalců všech prostor nejde říct, které prostory jsou ty nejkrásnější a nejzajímavější. Klementinum je úchvatné právě svým promyšleným systémem navazujících prostor a výzdoby.

Pokud do Klementina zavítáte, ucítíte zvláštní pocit, který se nedá popsat. Jedná se o jakýsi klid i přesto, že jste v centru Prahy, na nádvořích kolem vás proudí turisté, návštěvníci knihovny, studenti, knihovníci. Genius loci zde dýchne na každého a při zájmu o historii tohoto místa pochopíte proč. Od začátku výstavby jezuitské koleje sloužil prostor jako centrum české vzdělanosti, místo, kde se koncentrovaly kapacity v řadě oborů, učilo se zde a po zrušení jezuitského řádu zde byla založena veřejná knihovna, dnes Národní knihovna ČR. Barokní areál nikdy nebyl „pošpiněn“ tím, že by zde byla necitlivě umístěna továrna, kasárna nebo sklady, jak tomu v případě historických památek bylo.

Křižovnická chodba
Jedná se o nejstarší část Klementina a zároveň nejzdobnější chodbu. U stropu 85 metrů dlouhé chodby naleznete pod klenbou fresky s výjevy ze života dvou nejvýznamnějších řádových světců.

Barokní knihovní sál
V roce 2015 získal díky hlasům v anketě amerického serveru titul nejkrásnější knihovna světa. Do dnešního dne se jedná o živý depozitář, ze kterého je možno knihy ve zvláštním režimu zapůjčit. Naleznete zde 27,5 tisíc svazků z let 1501-1800. Knihy s bíle natřenými hřbety a červenými nápisy ukládali do polic sami jezuité. Uprostřed sálu můžete obdivovat vzácné hodiny a glóby pocházející z doby od 16. století.

Všeobecná studovna
Původně se jednalo o letní jídelnu a již mnoho let je prostor využíván jako největší studovna Národní knihovny. Tento světlý a vzdušný prostor s nádherným klenutým stropem se určitě vybaví každému, kdo zde studoval. Známý je také z celé řady českých filmů a seriálů. Dominantou jsou nádherná osmimetrová rokoková kachlová kamna. Zajímavostí jsou fresky nad vchodovými dveřmi – jedna znázorňuje boží oko a druhá boží ucho - znamení, že bůh vše vidí a slyší.

Zrcadlová kaple
Prostor vděčí za svůj současný název hojnému využití zrcadel. Nástropní pětidílná freska byla inspirována modlitbou Ave Maria. Unikátní je umístění dvojice barokních varhan. Jedny jsou klasicky na kůru, druhé jsou místo oltáře. Od zrušení jezuitského řádu zde neprobíhají církevní obřady. Zrcadlová kaple je hojně využívána nejen pro pořádání pravidelných koncertů, výjimečných výstav, ale prostor si lze pronajmout pro společenské akce či výjimečná firemní setkání, konference, slavnostní akty, apod. Klementinum nejsou jen nádherné historické prostory. Fondy uložené za zdmi Národní knihovny jsou právem označovány za poklad. Mezi známé osobnosti, které působily v Klementinu, patří: W. A. Mozart, Albert Einstein, T. G. Masaryk, Edvard Beneš, Bedřich Smetana, Jan Neruda, Václav Mánes a další.

Klementinum, sídlo Národní knihovny, je bezpochyby jednou z nejvýznamnějších památek v České republice. Rozsáhlý komplex, který se rozkládá na rozloze dvou hektarů, je druhým největším historickým areálem, první pozici zaujímá Pražský Hrad. Za zdmi Klementina nalezneme nejen čilý ruch provozu Národní knihovny, ale také zákoutí a místa, která bychom zde nečekali. Ona je vůbec tato historická budova pro řadu Čechů jedním velkým tajemstvím. Ne každý, kdo prochází trasu od Karlova mostu k pražskému magistrátu například přes Karlovu ulici nebo Platnéřskou, si uvědomuje, že všechny zdi náleží právě Klementinu. Není divu, stavba bývalé jezuitské koleje či univerzity trvala téměř 170 let a změny stylu práce a myšlení věhlasných architektů jsou patrné. Historie Klementina je bohatá a na její popis by možná stačilo vydání jednoho čísla Menhouse. Přinášíme vám proto jen krátké shrnutí toho nejzajímavějšího.

Klementinská nej

• nejdražší kniha v ČR - Vyšehradský kodex, jehož pojistná hodnota je vyčíslena na jednu miliardu korun
• nejstarším dokumentem jsou řecké papyry z doby 1. století našeho letopočtu
• nejstarší památkou z oblasti latinské kultury je zlomek evangelia sv. Marka z přelomu 7. a 8. století
• nejstarším tiskem je zlomek Gutenbergovy bible z roku 1454
• nejtěžším rukopisem je Lobkovický graduál vážící okolo 80 kg
• největší mapou je rukopisná mapa Ruska, která má více než 11 m²