V útrobách retro magnáta

29.06.2016 00:00

Česká republika má hned několik prvenství. V Evropě vedeme, pokud jde o rakovinu tlustého střeva, našinci ze všech nejvíce obhajují předmanželský sex, máme první naučnou radonovou stezku na světě. Věděli jste ale, že česká firma GZ Media je největším výrobcem vinylových desek na globálním trhu?

Vznikla roku 1951 a její původní sortiment zaměřený na klasické gramofonové desky se postupem času rozrůstal o páskové audio kazety, CD, DVD. GZ Media vždy držela krok s dobou, flexibilita ale není jediným atributem, díky kterému dosáhla firma v loňském roce obratu přes 2,2 miliardy korun. Padesát procent výroby totiž tvoří média a jejich obaly (CD, Blu-ray, DVD a především vinyl), druhou polovinu pak obaly všech druhů - od kosmetiky přes luxusní alkohol až k antivirům a obalům pro počítačové hry. Geniální diverzifikace tak umožnila GZ Media stát se soběstačným a úspěšným podnikem.

Jak se ale stalo, že právě tato česká firma pokrývá pětinu celosvětového trhu s vinylovými deskami? Zeptali jsme se na to Michala Němce, ředitele prodeje a marketingu. „Když přišlo CD, v podstatě vinylovou desku zabilo. První, kdo musel změnit strategii, byli výrobci lisovacích strojů, kteří se přeorientovali na něco jiného. Zatímco výrobci gramodesek, kteří se na trhu udrželi, se strojů kvůli dramatickému poklesu poptávky zbavovali, my jsme nevyužité mašiny uskladnili. A jak se ukázalo, nemohli jsme udělat lépe.” GZ Media tedy mělo ohromné štěstí, asi jako chlapík, který 11. září zaspal
svůj let. Navíc si tu vyrábějí obaly na desky sami, což firmě dává na trhu obří výhodu před ostatními.

Vinily, jsou totiž znovu na vzestupu. GZ Media distribuuje desky do více než 40 zemí světa, nejvíce odběratelů je v USA a v kolébce studiových alb - Velké Británii. Před dvěma lety se jich v České republice vyrobilo deset milionů, minulý rok osmnáct milionů a letos by měla podle očekávání produkce dosáhnout pětadvaceti milionů desek.

Pan Němec si nárůst obliby vysvětluje především zájmem mladých lidí vymanit se z „mainstreamu“. Jednoduše řečeno přišli hipsteři, kteří chtěli být cool. Retro bylo cool. Vinyl je retro. Vinyl je cool. Naštěstí. Navíc řada lidí upřednostňuje zvuk vinylové desky před digitálním záznamem (tedy i CD). Při zápisu hudby na nosič se totiž v případě CD využívá i vyšších frekvencí než u vinylových desek, u nichž se důraz klade většinou na střední frekvence, které více lahodí lidskému uchu. Proto se nám zdá, že hudba z CD je chladnější, kdežto záznam z vinylu je hřejivější a autentičtější. Pro zjednodušení si představte rozdíl mezi masturbací a sexem. Obojí je příjemné, ale to druhé je prostě lepší.

Samotná výroba vinylové desky je něco neuvěřitelného. Tak za prvé - vinyl není sám o sobě černý. Je to čirá hmota, která se následně dobarvuje, barvu. Klasická černá byla důsledkem toho, že původní šelaková hmota (která byla nahrazena vinylem) měla opravdu přirozeně tmavší barvu, navíc se do ní přidávaly saze a namletá břidlice. Výrobním procesem nás provedla paní Plotová, manažerka prodeje a marketingu. Nejdříve jsme vešli do budovy, která se zvenčí nezdála být tak velká, nicméně když jsme chodbami procházeli už asi dvacátým rokem, připadali jsme si, že se teď musíme ocitnout minimálně v Narnii. Kolega Filip Čermák měl zase strach, že na nás za každým rohem číhá Minotaurus. Byl jsem nesmírně rád, když jsme se dostali k cíli, protože mi už došel chléb, takže jsem nám nemohl značit zpáteční cestu drobečky pro případ, že bychom se ztratili.

Octli jsme se v malé místnosti s obřím pultem, za nímž seděl plachý mládenec, v takzvaném masteringu. Tady se daná nahrávka upraví pomocí speciálního programu (který patří mezi know-how společnosti) tak, aby bylo možné ji bezchybně nahrát na master. Master je čistý záznam zvuku, převedený do analogové podoby, tedy drážky ve 3D, díky níž gramofonová deska hraje. Postupů výroby tohoto pozitivu je více, tady ale preferují řez diamantovým nožem do poměděné desky. Proces řezání probíhá v “real-time”, což znamená stejnou rychlostí, jakou se potom přehrává. Proto tu sedí ten plachý chlapec. Poslouchá celé dny skladby, které se na desky nahrávají, a zjišťuje, jestli nedošlo k nějaké chybě. Pokud se totiž diamantovým nožem při nahrávání pohne jen o setinu milimetru, celý proces musí začít znovu. Poté se měděná deska ponoří do galvanické lázně. Zde na masteru vznikne negativ, s jehož pomocí se ve třetí fázi výrobního procesu razí z vinylových puků samotné gramofonové desky.

Právě třetí fáze je div největší. Ve velké hale je mnoho strojů, které jsou napůl dědictvím z předchozích let, kdy GZ bylo líto je vyhodit. Druhou půlku tvoří stroje, které si vyrobilo samo GZ Media a jejich v řadě již druhým velkým “know-how”, které jim usnadňuje postavení na trhu. Každý stroj, až na pár, jež jsou zautomatizované, obsluhuje člověk, který se dvanáct hodin v kuse skoro nezastaví. Vinylová čočka se přetaví do hmoty, připomínající lepidlo, z níž jsou následně vytvořeny kotouče o něco větší než hokejový puk. Kotouč je vložen do lisu mezi dva negativy nahrávky a na povrch se přiloží z každé strany takový ten papír, který má každá deska ve svém středu - etiketa. Následně se vše slisuje dohromady a voilà! deska je na světě. Dané papírky mě osobně fascinovaly nejvíc. Protože se deska lisuje 100 – 150 tunami tlaku, nesmí z papírku vytéct ani kapka vody. Proto se před celým procesem suší ve speciálním sušáku při 120 ^oC. Poté se nechají vychladnout, ale těsně před slisováním se lehce nahřejí. Což mě, popravdě, uvedlo poněkud v depresi. Papírky pro vinylové desky mají totiž rozhodně lepší život než já.

Celá prohlídka byla nezapomenutelnou zkušeností. Nejenže jsme pronikli do tajů něčeho tak neskutečného, jako je samotná vinylová deska, ale navíc jsme si s Filipem připadali jako celebrity. Během naší prohlídky se totiž pracovníci továrny paní Plotové neustále ptali, jestli jsme nějací slavní zpěváci. Možná to bylo tím, že jsme byli na jejich poměry dosti bizarně oděni. Já, po kamarádově oslavě, se slunečními brýlemi proti kocovině a buřinkou, zakrývající mastné vlasy, v kabátu a mokasínech, a Filip pro někoho směšně, pro jiného zvláštně oblečen, ostatně jako vždy.

Pokud ještě v ruce netřímáte vinylovou desku, běžte do prvního obchodu a pořiďte si ji společně s gramofonem. Uvidíte, že nemůžete šlápnout vedle.