Běh na lyžích je v módě

07.03.2016 00:00

Běh na lyžích nabývá v posledních letech na popularitě jako málokterý sport. Z mnoha důvodů. Svoji zásluhu na tom má jak jeho lepší marketing – úspěšný je například seriál závodů po vzoru cyklistiky Tour de Ski – tak stále populárnější dálkové běhy. V nich totiž může změřit síly s nejlepšími lyžaři planety doslova kdokoliv.

Přestože o fenoménu dálkových běhů na lyžích, takzvaných laufů, slýcháme hodně až v posledních letech, dlouhé závody s běžkami na nohou mají bohatou historii. V podstatě jsou staré jako tenhle sport samotný. Nejslavnější legenda týkající se závodů na běžkách se datuje k roku 1206. Odehrává se kde jinde než v Norsku v době občanské války mezi klany Birkebeiner a Bagler. Poté co mírumilovný birkebeinerský král Haakon III. umřel, klan Baglerů spřádal plán, jak zavraždit následníka trůnu, kterým byl ještě malý Haakon IV. Skupina králových poddaných, včetně jeho palácové stráže, ale nehodlala nic takového dopustit. Milého krále tedy sebrala a rozhodla o jeho přesunu do Trondheimu, kde mohl být lépe chráněn. Po pár dnech cestování v divoké sněhové bouři však družina uvízla na místě. K pokračování v cestě našli odvahu jen dva strážní, kteří, připoutáni k lyžím, vezli dítě zbývajících padesát čtyři kilometrů do bezpečí. Na počest této události se od roku 1932 běhá mezi městy Rena a Lillehammer závod, jehož účastníci nosí batohy s hmotností 5,5 kg. Můžete samozřejmě hádat, co má toto zavazadlo připomínat a kolik kilometrů s ním musíte uběhnout.

Atraktivita dálkových běhů je způsobena tím, že na rozdíl od ryze závodní podoby lyžování se jich může zúčastnit de facto kdokoliv. Laufy dávají běžcům příležitost poměřit síly s ostatními v jinak přísně individuálním sportovním odvětví. Navíc v nich ještě, v jako jednom z mála sportů, platí otřepané: není důležité vyhrát, ale zúčastnit se. Padesát kilometrů nejslavnějšího českého závodu Jizerské 50 se dá odběhnout za méně než dvě hodiny, ale také za čtyři, šest nebo osm. Po cestě se můžete stavit na polévku, nebo do sebe třikrát vtlačit gel a v cíli atakovat první stovku. Před pár lety šlo dokonce uvažovat i o tom, že překvapíte a umístíte se mezi nejlepšími. Jak se ale celé dálkové lyžování zprofesionalizovává, dnes už ti nejlepší běží v podstatě jiný závod než hobíci, amatéři.

Nejslavnějším lyžařským závodem světa je bez jakýchkoliv pochyb švédský Vasův běh. I ten je, stejně jako Birkebeiner, pořádán na počest slavné historické události: útěku švédského šlechtice, budoucího krále Gustava Vasy před dánským králem Kristiánem II. Dánským v roce 1520. Každý rok se ho účastní na 16 000 lyžařů a startovní čísla jsou rozebrána v řádu jednotek minut po spuštění rezervace.

S běžkami můžete procestovat svět
Dálkové běhy se z pohledu profesionálních závodníků, často reprezentantů, staly v posledních letech regulérní sportovní disciplínou. Pravidelné televizní přenosy těch nejslavnějších vykazují vyšší sledovanost než většina závodů světového poháru. Nejlepší lyžaři planety přemýšlí, jak skloubit povětšinou povinné závody pod hlavičkou Mezinárodní lyžařské federace a legendární Vasaloppet či italskou Marcialongu. Nejslavnější dálkové běhy světa jsou od roku 2011 sdruženy do lyžařské série SKI Classics, která se co do profesionálního zajištění, kvality televizních přenosů a nasazení týmů začíná srovnávat s profesionálními cyklistickými etapovými závody. Nabízí se paralela s městskými maratony v klasickém běhu, které se celosvětově rovněž vezou na vlně nevídané popularity. Ovšem co se televizní sledovanosti týká, je lyžování – alespoň v České republice – ještě dál. V lyžařském světě jde o příklad výjimečného úspěchu profesionalizace jedné zimní disciplíny.

Svoji sérii mají dálkové běhy také z pohledu lyžařů amatérů. Většina nejznámějších závodů je sdružena v mezinárodní sportovní federaci Worldloppet založené v roce 1978 ve Švédské Uppsale. Každý stát zde může reprezentovat jen jediný závod, přičemž hlavní myšlenka, kterou asociace komunikuje směrem k lyžařům, se přímo nabízí: procestujte s lyžemi celý svět. Worldloppet závodu se lze zúčastnit na celkem čtyřech kontinentech ve dvaceti zemích včetně Austrálie, Nového Zélandu nebo Argentiny. Termíny konání jednotlivých závodů jsou v podstatě neměnné, stejně jako délky tratí. Závodníci, kteří si připíší více startů, si je mohou nechávat potvrzovat do speciálního Worldloppet Passportu jehož vyplnění (účast na minimálně deseti závodech Worldloppet, z nichž jeden se jel na jiném kontinentu než ostatní) lze užívat titul Worldloppet Master. Jak je patrné, nejde v případě Worldloppetu ani tak o vítězství, jako o účast, vytrvalost a sdílení své vášně s tisíci stejně nadšenými lyžaři z celého světa.

Dálkové běhy v Česku
Závodit víkend co víkend na běžkách lze i v České republice. Prakticky v každých našich horách se alespoň jednou za zimu koná dálkový běh. Mimo Jizerské 50 patří k nejznámějším Šumavský skimaraton, Kašperská 50, Jilemnická 50 nebo třeba Karlův běh v Krušných horách. Tajným tipem je Karlovarská 50 pořádaná v jedinečné valašské atmosféře. Většina ze zmíněných závodů je sdružena v jednom ze dvou konkurenčních seriálů Ski Tour a Stopa pro život.

S čím do závodu?
Na vlnu narůstajícího zájmu o dálkové běhy reagují také lyžařští výrobci. Mnozí z nich nabízejí konkrétní modely lyží (Atomic Redster Marathon, Fischer RCR Classic) a bot vyvinuté speciálně pro dlouhé distanční závody. Alchymií je rovněž výběr správného oblečení. Během několikahodinového závodu se mohou podmínky na trati i několikrát proměnit, firmy proto vyvíjejí řady určené výhradně laufařům. Jeden z nejvýraznějších brandů v poli dálkových běžců patří společnosti Craft. Přední výrobce funkčního prádla, ale i lyžařských setů a kombinéz sponzoruje oba dva tuzemské soukromé profesionální týmy lyžařů: PIONEER Investments – Craft Lukáše Bauera a Atlas Craft Team.

Text: Jan Klouček, zástupce šéfredaktora časopisu SKI magazín