Dvanáct rozhněvaných mužů

02.10.2015 08:00

Hana Gregorová je nejen herečka, kterou nyní vidíme v primáckém seriálu Přístav, ale také principálkou a v řadě inscenací i režisérkou v Divadle Radka Brzobohatého. Nejnovější premiéra tohoto divadla se jmenuje Dvanáct rozhněvaných mužů, a jak název napovídá, Hana Gregorová v něm režírovala víc než tucet mužů.

Principálka Hana herce chválila. „Pracuje se mi s nimi velmi dobře, jsou to vesměs lidé, kteří jsou u nás v divadle už dlouho. Jednu z rolí hrál v této hře před lety můj muž Radek. Místo něj jsem obsadila Miloslava Mejzlíka, a byla to dobrá volba. V tomto novém nastudování jsme změnili i některé momenty, které hru oživují. Jsou tu i situace, které se týkají rasismu a nenávisti, které jsou vzhledem k tomu, co se teď děje ve světě, velmi aktuální. Tato hra je má oblíbená, krásně se v ní odhalují charaktery lidí a divák u ní musí přemýšlet, ale přitom to není těžký kus. Radek ji měl taky moc rád,“ říká herečka a režisérka Hanka.

Jednoho z „rozhněvaných“ mužů – pragmatického makléře - představuje Petr Vágner, který stejně jako principálka Hanka hraje také v seriálu Přístav. „Přiznávám, že v některých momentech jsem čerpal sám ze sebe, jsem narozený ve znamení Panny, mám rád v zásadních věcech pořádek, podobně jako tato postava. Hanka je jako režisérka přísná, což je jen dobře. V této hře se postavy nestřídají v monolozích, ale často se překřikují, je potřeba, aby repliky na sebe přesně navazovaly, je důležité udržet rytmus představení,“ říká Petr Vágner.

Podobně mluví i Miloslav Mejzlík, další z tuctu porotců, kteří mají rozhodnout o osudu mladého muže obviněného z vraždy. „Hra se mi moc líbí a doufám, že zaujme i diváky. Líbí se mi, že je Hanka jako režisérka přísná a má na nás velké nároky. Když ale přijdete sem do divadla, cítíte tu rodinnou atmosféru. To je díky ní,“ vysvětluje.

Porotce, který se nebojí mít jiný názor a stojí si za ním, hraje Ernesto Čekan. Přiznává, že i v civilu je bojovníkem za spravedlnost. „Jednou jsem našel na zemi ležícího člověka, kolem něj chodili lidé a mysleli si, že je narkoman nebo opilec. Mně se to ale nezdálo, tak jsem mu pomohl a zavolal sanitku. Zatímco jsem na ni čekal, jedna slečna si s tímto mužem vyfotila selfie a jeden chlap na něj plivnul. Ohradil jsem se a on na mě zaútočil. Takové předsudky nemám rád, a když se nachomýtnu k podobné situaci, vždycky se ozvu. Kvůli této příhodě mi ujelo poslední metro, a šel jsem pěšky domů. Situaci pak převzala policie, takže nevím, jak vše nakonec dopadlo, stejně jako ve hře není jasné, jestli mladík, o němž se celou dobu mluví, ten zločin spáchal, nebo ne,“ popisuje Ernesto Čekan.